Včelařská konference

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>